Constanta, Mamaia

25.8.2001, sobota, den desátý

Noc na dnešek nebyla z nejideálnějších, zemětřesení z blízké diskotéky nedovolovalo přílišný odpočinek. Navíc se čím dál tím silněji hlásily příznaky nepříjemného nastydnutí. Ráno už mi bylo lépe a navíc svítilo sluníčko. Snídaně (kdypak jsme naposledy snídali v klidu?) proběhla před patiserií na lavičkách – výborné sladké preclíky mnoha druhů a kysaná smetana. V lékárně jsme koupili Olynth na mé potíže a nálada se rázem zlepšila o spousty procent.

Sloupy z doby římského města Tomis před pravoslavným kostelem

Trolejbusem jsme vyrazili do Constanty hledat zbytky římského města Tomis. Muzeum je v centru a mají tam docela dost vykopávek. To jsme našli prakticky hned, Obtížnější bylo najít akvárium, kde ukazují vodní zvířátka z Černého moře a delty Dunaje. I to se nakonec povedlo. Akvárium leží u kasina. Uprostřed je velký bazén s velkými želvami, velkými jesetery a jinými velkými potvorami.

Velký jeseter v akváriu

V Constantě je i mešita, byla otevřená a nechali nás vylézt až na věžičku. Výhled na celé město a přístav byl pěkný. Dole nás chytil nějaký Turek a chtěl vekslovat, nabízel dost dobrý kurs, ale zvítězila naše opatrnost a skepse. Obojího je v těchto krajích potřeba větší než malé množství. Chvíli trvalo, než jsme toho potulného směnárníka zahnali, ale nakonec dal pokoj. Pokoupili jsme v minisupermarketu zásoby a pak našli pizerii.

Mešita z mešity

Vzhledem k cizojazyčné verzi jídelního lístku zvítězila důvěrně známá jména pizzy – Čtvero ročních období (to tam bylo italsky) a Hawai. Spojení s domovem se odehrálo po obědě, Internetcafe bylo na hlavní třídě a po návratu na základnu následovalo lenošení až do večera – zdravá půlka výpravy se věnovala mořským radovánkám ve vlnách, nemocná trpěla ve stanu a předstírala léčbu. Noční program kopíroval zážitky noci předešlé, takže se odpolední odpočinek docela hodil.

26.8.2001, neděle, den jedenáctý

Vzhledem k nočnímu kraválu byl budíček až v jedenáct. Vydali jsme se k osvědčené patiserii. Použili jsme ale cestu kolem moře a nikoli hlavním vchodem. Bystrý čtenář už jistě ví proč, ti ostatní si budou muset počkat na vyprávění o dni následujícím. Snídaňooběd byl výtečný jako včera a vzbudil opět všeobecnou euforii. Navíc jsem měl pocit, že onemocnění dutin ustupuje. Možná to byla jen iluze, ale byla sladká. Přepravili jsme se do Constanty obligátním trolejbusovním způsobem.

Vlastní město Constanta alias Tomis

U železničního nádraží jsme sháněli autobusové nádraží, odkud bychom druhý den mohli jet do delty Dunaje. Nakonec nám někdo poradil číslo tramvaje (č. 100) a výstupní zastávku. Tam jsme trošku bloudili, ale nakonec jsme ho našli. Do Tulcei jezdila soukromá linka a dokonce nám prodali lístek v předprodeji. Docela se to vyplatilo. Vrátili jsme se kempu a dělali jsme to samé co včera, čili nic. Jedinou mou zábavou byl Dracula od Brama Strockera, nebylo to špatné čtení a odpoledne nakonec uběhlo celkem příjemně. Večer jsme podnikli procházku po pobřeží a konečně jsem měl pocit, že bacilové definitivně prohrávají. (pozn. na konec: Constanta se čte jako [konstanca]) (pozn na konec č.2: V Constante žil ve vyhnanství až do své smrti římský básník Ovidius. Má tady i sochu!) (pozn. na konec č.3: K mamaiské pláži a jejímu jménu se váže jedna pověst, ale tu už jsem zapomněl. Píše se o ní v průvodci, tak si to dohedejte. Dík, V.)

Podvečer na mamaiské pláži, v dáli Tomis alias Constanta

pokračování